Beseda: Proč c(h)tít tmavou noční oblohu?

Jan Zítka a Petr Štarha: Proč c(h)tít tmavou noční oblohu?

středa 13. března 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Beseda o světelném smogu, hvězdách a zdravém spánku.

Velká část obyvatel naší planety žije v oblastech, kde kvůli velkému množství umělého světla rozptýleného v atmosféře mohou v noci spatřit sotva několik desítek hvězd. V posledních desetiletích narostlo ve vyspělých oblastech naší planety množství umělého světla v noci natolik, že lze mluvit o globálním problému, kvůli kterému některé státy zavádí opatření ať už v podobě zákonů nebo alespoň úpravou norem. Společenská diskuze na téma Světelného znečištění je však teprve v počátcích. V ČR se tato problematika začala na vládní úrovni diskutovat teprve v posledních dvou letech.

Ukazuje se, že ztráta pohledu na hvězdy není zdaleka jediným negativním důsledkem světelného znečištění. Během milionů let se život na naší planetě přizpůsobil pravidelnému střídání dne a noci, tedy světla a tmy a většina živočichů, včetně člověka a téměř všechny rostliny, řídí svoji životní aktivitu podle množství světla ve svém okolí. Tak jako potřebujeme pro své zdraví dostatek světla ve dne, tak je nám zapotřebí i dostatek tmy v noci. Dopady světelného znečištění jsou rozmanité a postihují téměř všechny obyvatele vyspělého světa. Světelné znečištění představuje riziko bezpečnostní, zdravotní i ekologické, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu a stojí mnoho peněz i energie – zbytečně. Odhaduje se, že jenom v ČR se za světlo, svítící tam, kam nemá nebo tehdy, když ho nepotřebujeme, zaplatí 2 miliardy Kč za rok. Ale co s tím? Nikdo z nás neuvažuje o tom, že by se mělo v noci zcela zhasnout a vrátit náš svět zpět do 18. století, ale dodržováním několika jednoduchých zásad je možné nežádoucí důsledky nočního osvětlování do značné míry omezit. Tyto zásady se týkají především: 1) Směru svícení 2) Intenzity světla a její regulace v průběhu času 3) Barvy světla.

V našem regionu za jasné noci, mimo světla pouličních lamp, zatím stále ještě spatříme mléčnou dráhu a tisíce hvězd. S vědomím, že tmavou noční oblohu na Vysočině lze považovat za opravdové přírodní bohatství, které si zaslouží naši pozornost a ochranu, iniciovali amatérští astronomové Jan Zítka a Petr Štarha podepsání „Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku“.

Iniciátoři bystřického memoranda usilují o to, aby myšlenku ohleduplného nočního osvětlování přijalo za svou co nejvíce měst a obcí. Proto srdečně zvou na besedu, kde se dozvíte více nejen o memorandu, ale také o problematice světelného znečištění.