Vernisáž výstavy TEA: POLOČAS ROZKLADU

Jak moc lze poničit určitou hmotu, aby ještě držela pohromadě? Jak moc lze ublížit duši člověka, aby se nerozpadla? Kde končí ona hranice křehkosti, kterou lze tak snadno překročit? V samém středu tvůrčího principu Tey stojí destrukce. Surovou a poctivou ruční práci sochařky zároveň doprovází pro autorku fascinující prvek náhody spjatý především s výslednou podobou díla. Nekonečný experiment s množstvím materiálů Teu od principu destrukce jakožto rozbití a sestavení nového dovedl až k rozkladu samotného tématu, a tudíž zániku života jako takového. Vybraná díla na výstavě Poločas rozkladu nám ovšem nepřipomenou pouze to, že zub času je neúprosný, ale především pro mnohé překvapující fakt, že v samotném procesu destrukce a rozpadu se nalézá ten nejsilnější moment krásy.